Vyžaduje hodnocení vědy (re)vizi? To byla jen jedna z mnoha palčivých otázek, jimiž se zabývala konference „Re:vision of Science: From RDM to Evaluation Reform“, která se konala 11. června ve FZU. Hostující přednášející z různých ústavů Akademie věd České republiky a českých vysokých škol, stejně tak jako mezinárodní zvaní řečníci, se podělili o osvědčené postupy v oblasti otevřené vědy, ale také nastolili důležité otázky, které je třeba vyřešit – například budoucnost odpovědného sdílení dat a budování skutečně globálních, stabilních infrastruktur.

Ředitel FZU Michael Prouza zahájil akci krátkým proslovem, v němž zdůraznil historii a význam (ale i občasná úskalí) otevřené vědy. V některých vědeckých oborech, jako je třeba astrofyzika, se otevřená věda prosadila již brzy díky platformám pro sdílení preprintů, jako je arxiv.org, a běžnému sdílení dat. V jiných oborech je však praxe otevřené vědy stále spíše výjimkou. Datová politika může pomoci tuto mezeru překlenout a usnadnit přechod – jak ale vypracovat dobrou politiku?

Jaroslava Škudrnová (Historický ústav AV ČR), Ivan Tarant (centrum HiLASE při FZU AV ČR) a Marek Cebecauer (Heyrovského ústav AV ČR) se podělili o informace o datové politice svých ústavů – jak vznikla, co lze přenést do jiných institucí a co je ještě třeba vylepšit. Od datové politiky se téma plynule přesunulo k velkým datovým infrastrukturám, jako je geofyzikální ERIC EPOS (European Plate Observing System), který představil Jan Michálek (Geofyzikální ústav AV ČR). Jana Synovcová Borovičková (Historický ústav AV ČR) představila nástroj Nodegoat Go, který historikům umožňuje studovat osoby, artefakty a zdroje v kontextu, a Barbora Rolečková (Ústav biologie obratlovců AV ČR) představila institucionální i širší infrastruktury pro sdílení – nejen – genetických a genomických dat. Všichni tři se poté v rámci kulatých stolů v předsálí podrobněji věnovali těmto systémům, přičemž každý účastník měl možnost klást další otázky.

Vědci do těchto infrastruktur vkládají svá data – jak to ale funguje v případě, že data zaznamenávají občané-laici? Jak máme data třídit a zajistit, aby v databázi vše bylo správně? Matyáš Adam z Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně přednesl podnětnou přednášku o občanské vědě, jejím vztahu k otevřené vědě a správě dat, a také o svém oboru – ekoakustice –, který generuje velké množství rozmanitých dat, s nimiž je třeba podle toho zacházet.

To vše znamenalo hodně témat k diskusi během přestávky, ale tím akce zdaleka neskončila – po obědě nastal čas, aby mezinárodní hlavní řečníci přinesli nový pohled na věc. Může Akademie věd ČR čerpat inspiraci z praxe otevřené vědy v Helmholtzově sdružení, jak ji představil tamní vedoucí odboru pro otevřenou vědu Mathijs Vleugel? Helmholtzovo sdružení například provedlo mezi výzkumníky průzkum ohledně jejich očekávání týkajících se toho, co je hodnoceno, a jejich názorů na to, co by mělo být hodnoceno. To inspirovalo nový náborový a hodnotící přístup.

A co je asi nejdůležitější: jaká je budoucnost otevřené vědy? Tuto otázku položil Gareth O’Neill (Technopolis Group) ve svém inspirativním projevu, kde se doširoka zabýval otevřenou vědou od sdílení dat umožňujícího odhalování podvodů až po nebezpečí spojené s nadměrným sdílením dat bez dostatečného zohlednění rizika jejich pozdějšího zneužití (jako příklad mimo kontext čistě výzkumných dat si vzpomeňme na kauzu Cambridge Analytica a Facebooku). V následné diskusi Gareth i Mathijs odpovídali na otázky účastníků a podrobněji se věnovali současnosti i budoucnosti otevřené vědy, včetně jejího vztahu k hodnocení výzkumu.

Právě hodnocení výzkumu a CoARA (Coalition for Advancing Research Assessment) byly také tématem panelové diskuze moderované Terezou Szybisty (OpenAIRE AMKE), jejímiž panelisty byli oba hlavní řečníci, Michal Petr (Masarykova univerzita) a Patrik Španěl (Heyrovského ústav AV ČR). Další panelovou diskusi na téma datových repozitářů moderoval Marek Cebecauer, k němuž se připojili Antonín Fejfar (FZU AV ČR) a Vojtěch Malínek (Ústav české literatury AV ČR). V neposlední řadě vedly Radka Římanová, Zuzana Škardová a Irena Kozmanová z Univerzity Karlovy workshop „Dilemma Game“, která je skvělým nástrojem pro zkoumání akademického publikování, rozhodování a integrity v prostředí karetní hry.

Doufejme, že konference byla podnětným zdrojem inspirace pro všechny účastníky, kteří přijeli z ústavů a univerzit z celé země a z nejrůznějších oborů – od fyziky, chemie a biologie až po historii a dokonce I filmovou tvorbu.

---

Konferenci, kterou uspořádala Vědecká knihovna FZU v Cukrovarnické, podpořily EOSC CZ a projekt AMULET. Děkujeme partnerům za jejich podporu. Záznam z konference bude v nejbližší době zveřejněn na YouTube kanálu FZU AV ČR.

---

Převzato z www.fzu.cz, autorka: Julie Nekola Nováková, Fyzikální ústav AV ČR